JIŘÍ HANÁK A PŘEPISOVÁNÍ DĚJIN

Málokterý novinář jako pan Hanák dokáže v jednom „sloupku“ namíchat vynikající „eintopf“ z pravd, polopravd a nepravd. Podařilo se mu to znovu v Právu dne 22. srpna 2009. Když pak takový „eintopf“ okoření jadrnou češtinou, vznikne z toho skvělá potrava pro tisíce expertů na politiku, kterými se hemží české hospody či pro intelektuální „elitu“, která zaplavuje svými moudry internetové blogy.
Škoda jen, že nám, hloupějším a méně intelektualizovaným, pan Hanák, kromě jiného, nevysvětlil: 1. Proč Smlouva o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939 (nikoliv „spojenecká smlouva Hitlera se Stalinem“-smlouva o neútočení“ a „spojenecká smlouva“ to snad není jedno a totéž!) „zvedla stavidla druhé světové války“, zatímco deklarace o neútočení, kterou rok předtím uzavřelo Německo s Anglií a Francií, zřejmě neměla ani stín podobného účinku. Nikdy nečetl pan Hanák o plánu „Weiss“, ve kterém bylo stanoveno datum zahájení vpádu do Polska a v němž byl zpracován plán tohoto útoku? Tento plán byl zpracován a schválen Hitlerem v dubnu téhož roku!
2. Jak se dá technicky objasnit to, že zatímco přes polské území se východním směrem valily německé tanky, západním směrem, zřejmě rovněž přes polské území, jiná železniční spojení nebyla k dispozici, se valily expresní nákladní vlaky s ropou, surovinami a potravinami.
Pan Hanák považuje jakési prohlášení sto čtyřiceti německých intelektuálů, kteří se zřejmě snaží učinit z oběti viníka, za „skutečně průlomové“. Má zřejmě pravdu, ale „průlomovým“ se někomu může jevit poněkud v jiném pojetí. Nám, starším, kteří leccos pamatujeme, se takovým asi bude jevit proto, že český novinář se o takové prohlášení opírá ve své argumentaci. Spočítal už někdo, kolik německých intelektuálů podporovalo světovládné plány Adolfa Hitlera a jeho ideologii nadčlověčenství, nadřazenosti nordické rasy a německé krve?
Myslím si, že dnešní němečtí intelektuálové by ještě po řadu generací měli napomáhat ke zpytování národního svědomí a mlčet a žádný český novinář by se o podobná prohlášení neměl opírat!



Na tento můj mail odpovědělo Právo svým mailem (odpověď obsahovala řadu překlepů, nerespektovala diakritiku českého jazyka, což vše přičítám spěchu a jisté zlobě, se kterou byl e-mail zpracováván). V dalším jsem jej tedy upravil, abych odstranil chyby redakce Práva. E-mail redakce zněl: „Vážený pane, spojenecká smlouva následovala o tři týdny smlouvu o neútočení. Byla "zpečetěna společně prolitou krvi", zřejmě polskou. Stalinova slova. Tušilo se o ní, byla však tajná, vyplula po zhroucení SSSR a po otevření jeho archivu. Mimo jiné umožňovala německým válečným lodím v bojích proti britské flotile používat ruský přístav Murmansk. A tak dále, na to jsou celé knihovny. Tož tak, je dobré něco vědět a pak teprve psát. Buďte hodně zdráv. Jiří Hanák.“
Na tuto dost arogantní a poučující odpověď Práva, jsem reagoval a dne 9.9.2009 jsem odeslal Právu toto:
„Vážený pane Hanáku,
ve „sloupku“ Práva ze dne 22. srpna 2009 jste psal a) jednou jako o „německo-sovětském paktu“, b) podruhé jako o „spojenecké smlouvě Hitlera se Stalinem“. V obou případech jste obojí datoval do 23. srpna 1939. Na to jsem já reagoval. O nějaké jiné smlouvě či paktu, který(á), by následoval(a) tři týdny po smlouvě o neútočení, nebyla řeč. Ruskou verzi smlouvy (nazývá se „Dogovor o něnapaděnii meždu Germanijej i Sovětskim sojuzom) jsem si znovu přečetl na stránce http://www.hist.doc.net/history/ru/dogo1939.htm. Nenašel jsem tam jedinou formulaci, ze které by se dalo usoudit, že se jedná o „spojenectví“. Je ale docela možné, že máme různé znalosti rodného jazyka proto, že jsme do české školy chodili každý v jiné době a dáváme českým slovům nestejný význam. Já jsem středoškolské studium končil v červnu 1948. Asi by bylo od pouhého nahodilého čtenáře Práva, který, podle Vás toho ještě málo přečetl, přesto píše, aniž něco předem zví, příliš troufalé poprosit Vás, abyste sdělil, kde se mohu dočíst o smlouvě, kterou máte na mysli Vy. Na rozdíl od toho, o čem jste psal ve zmíněném sloupku. Rovněž bych rád znal pramen, ze kterého jste citoval Stalinova slova o „zpečetění společně prolitou krví“. Stalin toho řekl jistě ve svém životě hodně. Třeba také v roce 1943 toto: "Vím, že po mé smrti bude na můj hrob navršena hromada špíny, ale vítr historie ji nemilosrdně rozfouká.": (Felix Čujev, Soldaty imperii. Besedy. Vzpomínky. Dokumenty. Vyd. Kovčeg, Moskva, 1998.) S pozdravem Jaroslav Dvořák.“
Na toto jsem už žádnou odpověď neobdržel. Alespoň ne do 16.10.2009, kdy toto píši a vkládám do svého blogu.