NÁVRAT LETCŮ Z ANGLIE V ROCE 1945

V knize „Soumrak králů vzduchu” (Fidler, Rajlich, ARES,DEUS, Praha. 2000) je, kromě jiného, rozebírána otázka návratu československých letců z Anglie po skončení Druhé světové války. Píše se tam:..Čs. leteckým jednotkám ve Velké Britanii byl povolen návrat do vlasti až tři měsíce po skončení války.Je zřejmé, že zde hrály roli především politické vlivy-šlo o záměr udržet letectvo ve Velké Britanii co nejdéle, aby důležitá rozhodnutí ohledně výstavby nového letectva a rozhodující řídící místa v něm (zvláště funkce velitele letectva a jeho náčelníka štábu) mohly v předstihu zaujmout osoby přijatelné pro nový establishment , v němž byli velkou měrou zastouperni komunisté:”
Tuto otázku by bylo třeba podrobit důkladnému historickému zkoumání a neodbývat ji jen spekulativním uvažováním o politických vlivech.
Předně je známo, že důležitá rozhodnutí o výstavbě vojenského letectva (včetně poválečné výstavby) již byla koncipována za války v roce 1943. Rozhodně se tak stalo před tím, než prezident Beneš odjížděl do Moskvy k jednání o spojenecké smlouvě se Sovětským svazem. Memoranda, která v Moskvě prezident Beneš předložil sovětské vládě 16.prosince 1943, nebyla výplodem jen jeho mozku. Podklad pro ně byl materiál vypracovaný před 14.11.1943 Štábem pro vybudování branné moci . A z těchto dokumentů se pak odvíjela další rozhodnutí týkající se výstavby letectva v poválečném období, které je předmětem pojednání v uvedené knize.
Jak se uvádí v knize na straně 19, byly československé perutě ve Velké Britanii ve formální (co to znamená?) podřízenosti 301th Wing Transport Command RAF, respektive 11th Group Fighter Command RAF až do února 1946,kdy definitivně přestaly existovat jako jednotky Royal Air Force.
Za druhé i v Londýně, na straně britských činitelů, byla v době, kdy končila válka s nacistickým Německem, přijímána rozhodnutí, která osud československých leteckých jednotek, jako součásti Royal Air Force na ostrovech, a jejich návrat do vlasti, mohla významně ovlivnit. A zřejmě i ovlivnila. K takovým zásadním rozhodnutím jistě patřilo i rozhodnutí ministerského předsedy a ministra obrany Velké Britanie W. Churchilla učiněné někdy v dubnu-květnu 1945, aby jeho generální štáb zpracoval plán operace proti Rudé armádě s kódovým názvem "Nemyslitelné" (český název plánu jsem použil jako překlad ruského názvu „Němyslimoje“, který jsem nalezl v ruském tisku). Tedy operace, jejíž zahájení by bezesporu znamenalo zahájení války se Sovětským svazem. Cílem operace bylo "podřídit Rusko vůli USA a Britského imperia". Tato operace měla být zahájena 1. července 1945.
V operaci se počítalo dokonce s využitím ještě ne demobilizovaných jednotek Wehrmachtu (jen v Norsku bylo asi 400000 německých vojáků). Jak by pro plánování a případné uskutečnění této operace mohli britští vojenští plánovači nepočítat s čs.vojáky, zvláště letci, kteří se při obraně ostrovů tak osvědčili? Svou kvalifikací i ideově? Asi by nebylo už tak složité je pro válku proti Sovětskému svazu získat a použít. Zvlášť když stále podléhali britskému velení a ideovému vlivu!
Když 8. června 1945 doložili náčelníci štábu Churchillovi, že „operace je neuskutečnitelná v důsledku převahy Rudé armády", byly plány operace "Nemyslitelné" odloženy, a jak se ukázalo, natrvalo. A přestaly také důvody, proč držet naše letce na ostrovech.
Lze se oprávněně ptát: kdo rozhodoval o tom, aby byli čs. letci zadržováni ve Velké Britanii co nejdéle či kdo dával (či odpíral) souhlas k tomu, aby se mohli vrátit do vlasti dříve? Nebyl to náhodou někdo z britské strany? Třeba britská vláda, které ještě v květnu 1945 předsedal, a od konce července 1945 už nepředsedal W. Churchill?