Svaz letců a svoboda slova

SVAZ LETCŮ ČR A SVOBODA SLOVA
V Listině základních práv a svobod, která je součástí našeho právního řádu jsou zapsána krásná slova o právech každého na vyjadřování svých názorů slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem a kromě toho se tam praví, že cenzura je nepřípustná (viz zákon číslo 162/1998Sb, čl. 17).
Předpokládám, snad samozřejmě, že každá organizace, ať už se jedná o organizaci politickou, společenskou a nevím jakou ještě, pokud chce působit na území pod soudní pravomocí našeho státu, je zajisté povinna dbát, aby i v jejím rámci bylo těchto základních práv občana dbáno. Tak i Svaz letců má ve svém základním dokumentu, kterým jsou Stanovy, zakotveno toto právo členů. Tak v článku. 3.1 Statutu Svazu letců České republiky, který byl přijat v Praze dne 21. dubna 2006 se praví, že „SL ČR umožňuje všem členům svobodně vyjadřovat svoje názory“. V článku 2.4 pak stanoví, že „SL ČR hájí a prosazuje občanská…práva a další oprávněné zájmy svých členů a to jak uvnitř organizací v nichž působí, tak i ve vztahu ke společnosti“.
Po formální stránce je tedy vše v pořádku. Praxe však vypadá zcela jinak a dokazuje, že s uplatňováním práv občanů, kteří jsou ku příkladu sdruženi v organizaci Svazu letců a řádně plní své členské povinnosti, to vypadá zcela jinak. Tato praxe je velmi vzdálená demokratickým postupům a velice blízko připomíná doby předlistopadové.
Chci toto tvrzení dokázat na svém případě. Článek, který jsem zařadil do svého blogu 25. října 2007 a nazval „Kdy nastal soumrak králů vzduchu?“ jsem zaslal též redakci Zpravodaje Svazu letců,tedy jedinému periodiku, který Svaz vydává. (Současně s tím jsem zaslal příspěvek s názvem „Nízký let a nízké pohnutky“, který byl mou reakcí na jistý televizní pořad.) O jejich zařazení do tisku však nerozhodovala redakční rada, jak by se dalo očekávat v normálně fungujících organizacích, ale samotné předsednictvo Svazu letců. To na svém jednání dne 13. listopadu 2007 se zabývalo tím, zda mé články uveřejnit či nikoliv a rozhodlo mé článek nepublikovat pro jejich nevhodnost. V usnesení Předsednictva je pod bodem č. 5 zapsáno, že „ články plk.Jar. Dvořáka pro Zpravodaj jsou nevhodné“.
O rozhodnutí jsem byl informován 21.11.2007 s tím, že důvody záporného rozhodnutí Předsednictva jsou v podstatě tyto: byly doručeny po uzávěrce číslo 47, jsou příliš rozsáhlé, neslučují se se zaměřením Zpravodaje, představují jakousi politickou platformu neslučitelnou se Svazem letců a vyvolaly by bouřlivou a dlouhotrvající diskuzi.
Podstatu zamítavého rozhodnutí Předsednictva Svazu Letců ČR však tvoří, podle mého mínění, to, že je vůči mě uplatněna nepřípustná a zákonem zakázaná cenzura a zásadně je omezeno mé občanské i členské právo vyjádřit svobodně svůj názor.
V tomto směru jsem Předsednictvu zaslal 25. listopadu 2007 písemně své vyjádření, na které jsem do dnešního dne, tj. do 25. prosince 2007 nedostal ani písemnou ani jakoukoliv jinou odpověď.
Ve svém vyjádření jsem v podstatě uvedl toto:
-Odvolávání se na to, že můj příspěvek došel po uzávěrce neodpovídá skutečnosti a není relevantní pro to, aby byl označen za nevhodný. Rovněž odkaz na to, že je příliš dlouhý či že by vyvolal bouřlivou diskuzi není podstatný pro jeho zákaz publikace.
Pokud se týče argumentů Předsednictva o jakési politické platformě mého článku, tak jsem uvedl, že už 37 roků nejsem členem žádné politické strany, nepracuji pro žádný politický subjekt jakýmkoliv způsobem ani dnes, vyjadřuji jen své osobní názory. Navíc nesdílím interpretaci Předsednictva, že je snad vázáno „Statutem Evropského partnerství svazu letců vojenských letectev-EPAA“, který je „otevřen všem evropským Svazům letců vojenských letectev, jež nesmí mít žádné politické cíle nebo politická spojení“.
Protože neexistuje žádná oficielní a pro mne závazná interpretace pojmu mít „politická spojení či politické cíle“, usuzuji, že nemůže znamenat nic jiného, než, že Svaz nesmí být napojen na nějaký politický subjekt v politickém systému dané země a nesmí propagovat ideologii a programové cíle žádné politické strany. Co tvoří politický systém v naší zemi, je definováno článkem č. 5 Ústavy. To plně respektuji. To však je něco zcela jiného, než vyjádřit svůj názor na problematiku vojenského letectva, který může mít a má jisté politické konsekvence.
Nikde rovněž není definováno „zaměření Zpravodaje“, abych mohl usoudit, zda můj článek s takovou definicí je či není v souladu.
Rozhodnutí Předsednictva Svazu letců ČR nepublikovat mé příspěvky do Zpravodaje považuji za cenzurní zásah a za očividné porušení čl. 3.1 Statutu Svazu letců České republiky, který byl přijat v Praze dne 21. dubna 2006 a zveřejněn v čísle 42 Zpravodaje Svazu letců České republiky. A de facto i de iure za porušení zákonů této republiky.
Dalším porušením Stanov Svazu letců je i samo rozhodování Předsednictva. Žádný mně známý dokument Svazu letců neopravňuje Předsednictvo vykonávat cenzuru příspěvků svých členů do publikace vydávané Svazem letců ČR.
Způsob, jakým se jedná se členem organizace Svazu letců ČR, když více než měsíc není odpovězeno žádným způsobem na jím podané námitky, ponechávám zatím bez komentáře.O tom si snad každý dokáže učinit úsudek sám.
V Brně dne 25. prosince 2007 plk.v zál. Ing Jaroslav Dvořák