středa 23. července 2008

VÁCLAV HAVEL, KOMIČNO,TRAGIČNO ČI...?

Profesoru politické sociologie v Terstu Václavu Bělohradskému připadá komickým prohlášení Václava Havla, že bez USA by Československo nevzniklo. (Václav Bělohradský, Ano Evropě, ale jaké?, Právo 4.6.6.2008). Nevím jaký televizní rozhovor Václava Havla má profesor na zřeteli. Já jen vím, že loni , v souvislosti s diskuzí o „radaru“ v Brdech, vyjádřil Václav Havel v rozhovoru pro Právo dne 15. září 2007 názor, že jsme dlužníky Spojených států, neboť bez nich by nevznikla ani první, ani třetí republika.
Více než komedií, spíše tragedií je, jestliže bývalý prezident Československé socialistické, později České, republiky Václav Havel nezná nebo nechce vidět nesporná historická fakta:
2. července 1917 vystoupili u Zborova bývalí občané Rakouska-Uherska,; původem z českých zemí, se zbraní v ruce proti rakouské armádě, aby přinesli svůj podíl k porážce země, která je do války mobilizovala a aby tak vybojovali jeden z prvních bojů za budoucí samostatnost své vlasti. Spojené státy americké vyhlásily Rakousko-Uhersku válku až o půl roku později, tedy 7. prosince 1917! Byly to tedy Spojené státy, bez nichž by náš novodobý stát nevznikl? Nebo na tom měli svůj podíl i občané budoucího státu? Neměl snad pravdu prezident Masaryk, když ve svém prvním poselství Národnímu shromáždění dne 22.prosince 1918 prohlásil, že „naše vojsko bojující na třech frontách, vybojovalo nám naši svobodu“ (Milan Machovec, Tomáš G. Masaryk, Melantrich, Praha, 1968)?
A pro to, abychom mohli být zařazeni mezi vítězné státy ve válce druhé, položily naše národy, vzhledem k počtu obyvatel, také možná větší oběti než Amerika. A tyto oběti již občané Československa přinášeli v době, kdy Amerika ještě za oceánem čekala na svůj Pearl Harbour. A kdy východní Slované, Rusové, Bělorusové, Ukrajinci půl roku bojovali nejen za svou vlastní svobodu, ale i za naši budoucí svobodu? V době, kdy Spojené státy stále ještě váhaly s tím, aby se zapojily do války proti Německu, už bojovali Čechoslováci v letecké bitvě o Británii, u Tobruku, elita národa umírala nikoliv jako ovce, ale jako příslušníci bojujícího národa, na popravištích v Kobylisích, Kounicových kolejích a na mnoha jiných místech!
To by i bývalý prezident měl vědět! Jestliže pak tato nesporná historická fakta záměrně či ignoranstsky opomíjí, pak to rozhodně nemá nic společného s komedií. Možná ani tragedie to není, je to spíše projev až neskutečné servility vůči Spojeným státům americkým! I za takové myšlenky je Václav Havel považován za jednoho ze sta největších myslitelů XX. století?