Jak také lze chápat výraz "občanský dialog"

Po přečtení svého vlastního příspěvku do Listů, který je dvouměsíčníkem také pro „občanský dialog“, jak byl uveřejněn v čísle 1/2008 v části nazvané „Stručně“ na straně 109-111,, musím opravit a zpřesnit původní mé tvrzení, které jsem napsal do „poznámky“ ve svém příspěvku do blogu. Redakce nazvala můj příspěvek „Opomíjené souvislosti“. Já jsem nazval příspěvek do blogu „Americký radar v Brdech, protiraketové rakety v Polsku a slovanská vzájemnost“. Obsahově je můj článek v blogu totožný s mým příspěvkem do Listů.
To, co bylo zveřejněno v Listech, však představuje jen část toho, co jsem napsal a zaslal redakci. Až s puntičkářskou pečlivostí bylo vypuštěno vše, co představuje kritiku Václava Havla. Bylo ponecháno jen to, co nemůže „svatozář“ nad jeho hlavou třeba jen zčásti potřísnit. Každý, kdo si přečte můj úplný článek, jak je zveřejněn zde v mém blogu, může posoudit, zda jsem se dopustil vůči Václavu Havlovi nějakých urážek, použil vůči němu vulgarismy, kterými tak překypuje a dává příklad naše politická scéna, aby byly zdůvodněny zásahy redakce do mého příspěvku.
Ve svém příspěvku jsem možná jen tvrdšími slovy poukázal na jistou neznalost Václav Havla či vědomé přehlížení jím historie vlastního národa a jeho malou kompetentnost v otázkách branných. Podle mého soudu bylo jen štěstím pro tento národ, že za dobu jeho vrchního velení branným silám země, nemusela se branná schopnost národa projevit třeba tak, jak by tomu bylo v případě napadení země.
Nebyla horlivost, se kterou po několikaletém váhání prosazoval náš vstup do NATO, jen výrazem toho, že si uvědomoval, jak byla schopnost národa bránit se vlastními silami podkopána za jeho vrchního velení do té míry, že taková obrana nebyla možná a bylo nutno se spolehnout na nějakou Alianci? (Což je ad hoc otázka nad rámec tohoto příspěvku!)
Je pro mne až úsměvné vidět, že byly z mého příspěvku ku příkladu vypuštěny věty o našich stíhacích pilotech, kteří ve dne i v noci, za všech povětrnostních podmínek, střežili naši státní hranici a že jejich služba Vlasti v dobách „studené“ války, do kterých ne jejich vinou byla naše země zavlečena, nebyla rozhodně žádnou „snadnou“ prací, jak by si třeba mohl myslet bývalý vrchní velitel branných sil či spisovatel Václav Havel!
Nebudu se pouštět do dalších podrobností, z nichž bych mohl dokazovat přístup redakce k mému příspěvku. Lhal bych, kdybych se tvářil tak, že se mne přístup redakce nedotýká. Zásah redakce do mého příspěvku, jehož konečné znění nebylo mnou autorizováno, jen naznačuje, jakým směrem se také může ubírat „občanský dialog“. Jestli to je či má něco společného s cenzurou, která, jak je známo, je v našem státě „nepřípustná“ (Listina základních práva a svobod, oddíl druhý, čl. 17, odst. (3)), to nechť posoudí každý sám porovnáním toho, co publikuji v blogu a co jsem ve stejném rozsahu poslal redakci Listů, s tím, co bylo v Listech publikováno.
Ostatně stálo by za úvahu prodiskutovat, třeba v rámci "občanského dialogu", samotný pojem "cenzura", který ve svém původním latinském smyslu také může znamenat "svědomité, přísné prošetřování, posuzování" (Latinsko-český slovník, SPN, Praha,1957), zda a v jaké míře je toto prováděno třeba redakcí tiskových médií ve svobodné společnosti. A zda takové "přísné prošetřování a posuzování", jehož výsledkem třebas je podstatné krácení příspěvku, není někdy na újmu práv každého"vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem..." (čl.17 Listiny základních práva a svobod). Já si jen na základě svých dvou konkrétních poznatků z posledního půl roku činím závěr, že se základními právy a svobodami v naší zemi, není vše „zlatem, co se třpytí“!